Guvernérovi Powellovi se příliš nedařilo vysvětlil, proč bude centrální banka snižovat sazby, když má celková i jádrová inflace v roce 2025 dosáhnout 2,5 %. Jedním z možných argumentů je, že někteří centrální bankéři do svých prognóz zařadili možné dopady Trumpovy politiky, včetně expanzivního fiskálu a cel, což jsou dvě rizika jdoucí proinflačním směrem. Ekonomika by si měla udržet zhruba 2% růst a míra nezaměstnanosti se nachází na 4,3 % na celém prognózovaném horizontu.
Trhy reagovaly citelným nárůstem výnosů podél celé křivky. Dolar plošně zpevnil, proti euru jsme se dostali až pod 1,0400. Silnější dolar zapůsobil negativně na rizikové měny, včetně koruny, která oslabila nad 25,10 za euro a nad 24,10 za dolar.
Další zasedání Fedu se koná v lednu. Po výstupu z toho prosincového si můžeme možnost jakékoliv úpravy sazeb v podstatě škrtnout. Centrální banka nebude mít příští měsíc dostatek nových dat, přičemž předpokládáme, že v současném prostředí očividně zaseklé inflace bychom se úpravy nemuseli dočkat ani v březnu. Tehdy však bude k dispozici více dat, včetně aktualizované prognózy. A především budeme vědět více o Trumpově politice, která bude do rozhodování měnového výboru rovněž vstupovat. Období vyšších sazeb po delší dobu trvá dál. Trh předpokládá, že v příštím roce by úroky měly klesnout o 35 bodů. což je ještě méně, než stojí v prognóze, přičemž první úprava by měla být doručena až v polovině roku.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24
