Rozhovor: Intervence ČNB pokřivily českou ekonomiku
„Potřebujeme silnou měnu,“ zdůrazňuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda, který poslední dubnovou sobotu vystoupí na Money Expo Trading s přednáškou na téma české koruny a kriticky poukazuje na právě skončené intervence České národní banky, které trvaly od listopadu roku 2013. „ Bude to nejdříve náraz pro ty exportéry, kteří jinak než při slabé měně konkurenceschopní být neumí, ale my potřebujeme firmy, které produkují s vysokou přidanou hodnotou, se západním know-how a s dobrou organizací práce. Toho bychom mohli podle mého soudu dosáhnout snáze, kdyby ČNB přes tři roky neoslabovala měnu.“
Kdyby nedošlo k intervencím ze strany ČNB, jaký by byl pravděpodobný vývoj české ekonomiky?
Kdyby vůbec nedošlo k umělému oslabování české koruny k úrovni 27 korun za euro, pravděpodobně bychom dnes platili za euro 24 až 23,50 korun. Při takto relativně silné měně by dnes naše ekonomika byla v mnohem lepší kondici, než v jaké je nyní. Na konkurenčních západních trzích znamená silná měna devizu. Podívejme se na vývoj od listopadu roku 2013 až do letošního dubna v dalších zemích srovnatelných s námi, mám na mysli zejména Polsko a Maďarsko. Dynamika, ať už se týká maloobchodu, průmyslu, inflace, exportu, se v obou zemích vyvíjela srovnatelně s vývojem v České republice, a to navzdory tomu, že Polsko ani Maďarsko žádnou intervenci neprováděli.
Intervence ČNB měly negativní efekt, protože pokřivily českou ekonomiku. Jak plyne ze švýcarské zkušenosti z let 1998 až 2012 – jasně vidíme, že při posilování měny dochází ke změně struktury zaměstnanosti. Více je poptávána skutečně kvalifikovaná pracovní síla oproti profesím s malou přidanou hodnotou. A co je důležité: nedochází k růstu nezaměstnanosti, ta zůstává na přibližně stejné úrovni.
CHCI SI POSLECHNOUT A VIDĚT NAŽIVO
Odklon od montoven jistě není otázka tří let.
Struktura zaměstnanosti v podnikové sféře by se měnila postupně, exportéři by byli tlačeni k vyšší produktivitě, protože by na zahraničních trzích museli soupeřit nejen cenou, levnou korunou, ale i kvalitou svých výrobků. V takovém případě bychom pozorovali investice firem do inovací, do konkurenceschopnosti, produktivity a dnes by byly patrné první výsledky. Česká republika by měla větší zaměstnanost v opravdu vysoce a více kvalifikovaných postech a rozhodně bychom nečelili situaci, že je u nás sice vytvořeno sto padesát tisíc volných pracovních míst, ale takových, o která není zájem – jde především o místa špatně placená s nízkou přidanou hodnotou. Dosahovali bychom vyšší produktivity, a to je zase základem vyšších mezd.
Poznám jako běžný občan, že skončily intervence České národní banky?
V nejbližších týdnech to občané určitě nepocítí, ostatně koruna posílila jen mírně a aktuálně se téměř navrátila na svou hodnotu kolem 27 korun za euro, což byla hladina závazku. Z tohoto důvodu se domnívám, že určitý pokles cen dováženého zboží, dovolených, zájezdů, elektroniky, případně pohonných hmot, budeme registrovat pravděpodobně v druhé polovině letošního roku nebo až v roce 2018.
Kurs koruny byl po skončení intervencí ČNB zpočátku kolem 26,60 až 26,70 korun za euro, v těchto dnech se přiblížil zpátky k hranici 27 korun za euro. Vydrží spekulanti čekat na zisk kolem pěti až pěti a půl procenta, což je profit, který řada z nich očekávala?
Do hlav spekulantů nevidíme, ale určitě čekají na razantnější posílení české měny. Stále se však bavíme o situaci, kdy od konce intervencí uplynulo čtrnáct dní. Některým spekulantům dochází trpělivost, očekávali rychlejší krátkodobější posílení a zavírají své pozice. Koruna má fundamentálně na to, aby posílila, a ti trpělivější ze spekulantů budou realizovat své výnosy na úrovni 26,20 až 25,90 korun za euro. A pochopitelně to může znamenat další oslabení koruny. Tím, jak budou realizovat svůj výnos z posílené koruny, českou měnu v důsledku toho znovu oslabí. Je třeba počkat, až spekulativní kapitál odplave. Pak by koruna mohla v horizontu jednoho nebo dvou let posilovat k úrovni 25 korun za euro.
Jak se projeví konec intervencí ČNB na bankovním trhu?
Tady je třeba odlišit dvě věci – ano, konec intervenčního režimu znamená konec extrémně uvolněné měnové politiky v České republice, nicméně my jsme vysoce provázáni s eurozónou a musíme reflektovat její podmínky. Evropská centrální banka stále provádí tzv. kvantitativní uvolňování, které snižuje úrokové sazby na minimum. Dokud tyto intervence neukončí nebo je alespoň nebude utlumovat, ani my se nedočkáme zásadního růstu úrokových sazeb.
Také to je náročná situace pro banky, pojišťovny nebo penzijní fondy, které jsou už řadu let pod tíhou nízkých úrokových marží, musí korigovat své hospodaření a nemohou dosahovat takových zisků - mám na mysli profitabilitu vzhledem k vlastnímu kapitálu. Nicméně si myslím, že české banky na tom nejsou tak špatně v porovnání s bankami v řadě jiných evropských zemí.
Podle predikce České bankovní asociace se základní repo sazba, od které se odvíjí úrokové sazby úvěrů a vkladů v komerčních bankách, v příštím roce zvýší ze současných 0,05% na 0,40%. Je to tedy podle vás nereálné?
První zvýšení sazeb ze strany České národní banky je možné očekávat už na konci tohoto roku, nicméně bude se tak dít podle mého názoru pouze v případě, kdy Evropská centrální banka jasně signalizuje, že bude utlumovat svůj program kvantitativního uvolňování. Geopolitická situace v Evropě je poměrně napjatá, čeká nás druhé kolo voleb ve Francii, poněkud překvapivě vypsané předčasné volby v Británii, volby v Německu – to všechno dopadá na ekonomické dění v Evropě, jakkoliv Evropská unie oživuje. Tyto potenciální politické tenze, které se mohou objevit v důsledku voleb, jsou důležitým faktorem pro to, aby Evropská centrální banka udržovala uvolněnou měnovou politiku i nadále.
Děkuji vám za rozhovor
Dagmar Krátká
FPG MoneyExpo Trading 2017
Kdy: 28. a 29. dubna 2017
Kde: Konferenční Centrum City, Na Strži 65/1702, Praha 4
Čtěte také:
Praha se opět stane centrem fanoušků tradingu
Rozhovor s mužem, který na burze neprohrává
Rozhovor: V tradingu je potřeba být pragmatikem
