Změní německý ústavní soud své rozhodnutí?
V posledních týdnech můžeme pozorovat, že napětí mezi Německým federálním ústavním soudem a ECB se zmírňuje. Ústavní soud má do začátku srpna rozhodnout, zda se bude moci německá centrální banka Bundesbank účastnit evropského programu výkupu dluhopisů, či nikoliv.
Předpokládáme, že napětí bude postupně slábnout a politickou krizi z předchozího rozhodnutí se podaří zažehnat. Jsme si však plně vědomi, že pokusů o nové právní spory bude několik. Ačkoli nebudou mít pravděpodobně šanci na úspěch, budou přitahovat pozornost médií.
Zmírnění tónu
Nacházíme se uprostřed lhůty, kterou 5. května stanovil německý ústavní soud k objasnění postoje vůči ECB. Začátkem května rozhodl, že program výkupu dluhopisů (PSPP) z roku 2015 bude nelegální, pokud ECB do začátku srpna neposkytne náležité odůvodnění. Vývoj z uplynulých týdnů naznačuje, že jsme na cestě k vyřešení tohoto problému. Vyhneme se tedy pravděpodobně politickému patu, který by ochromil schopnost ECB zasahovat v náročných krizových časech.
Prezident Bundesbanky, Jens Weidmann, nedávno vyjádřil důvěru v to, že ECB bude schopna prokázat proporcionalitu svého programu PSPP. V pondělí své přesvědčení zopakoval a dodal, že dostatečným kritériem pro proporcionalitu kroků ECB jsou kapitálové limity výkupu dluhopisů. Naznačuje to zřejmé zjemnění tónu z předchozích prohlášení, jakož i to, že šéf Bundesbanky se pasuje do role vyjednavače mezi ECB a ústavním soudem.
Dva prominentní soudci ústavního soudu (Peter Huber a Astrid Wallrabenstein) navrhli, že soud nebude ke změně svého stanoviska vyžadovat nové zasedání Rady guvernérů ECB, ale že bude stačit odpověď prezidentky ECB Christine Lagardeové. To je jasným signálem, že Evropa se pravděpodobně vyhne politické krizi v době, kdy jsou všichni za ni zodpovědní, buď na dovolené, nebo pod tlakem ekonomické krize.
Politické tlaky neustanou
Navzdory dobrým vyhlídkám na změnu stanoviska německého ústavního soudu však diskuse o legálnosti programu kvantitativního uvolňování jen tak nezmizí. Krajně pravicová strana AFD už u soudu napadla postoj německé vlády a Bundesbanky za souhlas s pandemickým záchranným plánem PEPPOL. Tvrdí, že je v rozporu se zákazem monetárního financování. Pozitivní však je, že AFD nenapadla samotný ústavní soud. Netlačí tak přímo na nesouhlas se současným programem výkupu dluhopisů.
K podobným soudním sporům proti rozhodnutím ECB bude pravděpodobně v Německu v následujících měsících a letech docházet častěji. Německo je názorově rozdělené. Do velké míry jde o generační rozdíly. K něčemu podobnému dochází také například v USA. Problém je tak podstatně rozsáhlejší než by se mohlo zdát.
Podle našeho názoru však tyto žaloby nebudou mít velkou šanci na úspěch. Vzbudí sice mediální pozornost, ale nemají reálnou šanci ohrozit akceschopnost ECB.
Autor: Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
