Středa ve znamení „hiků“. 25 bodů „vsítila“ ČNB i Fed
Bankovní rada České národní banky včera nepřekvapila a zvýšila hlavní sazbu o 25 bazických bodů na 1,50 procenta. O pár hodin později zvýšil sazby také americký Fed, a to o 25 bazických bodů do pásma 2,00 – 2,25 procenta. Trh v obou případech růst sazeb očekával. Jak rozhodnutí českých centrálních bankéřů komentovali ekonomové?
„Nebýt otázek novinářů, bylo by zářijové zasedání ČNB až nudné,“ okomentoval tiskovou konferenci guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Nutno, podotknout, že rozruch způsobil jeden z novinářů (pozn. redakce Milan Rokytka), když svými dotazy zpochybnil celý měnověpolitický systém a tisíce odborných studií s přesvědčením, že ČNB by se měla chovat ‚normálně‛ a že turisté si klidně za jedno euro koupí 16 korun,“ dodal Šoltés.
Podle hlavního ekonoma ING Bank pro ČR Jakuba Seidlera bylo vyznění tiskové konference z pohledu trhu mírně holubičí. Jednak proto, že jeden člen bankovní rady hlasoval pro stabilitu sazeb, jednak proto, že Jiří Rusnok se k dalšímu zvyšování sazeb nikterak nezavázal. Pouze naznačil, že k dalšímu růstu sazeb pravděpodobně dojde, ale zda to bude ještě letos či začátkem příštího roku není dle něj jasné a rozhodnutí bude záviset na nové prognóze.
Česká ekonomika si vyšší úrokové sazby bezpochyby zaslouží, míní analytik Raiffeisenbank František Táborský. „Spotřebitelská inflace se stabilně pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky a přehřátý trh práce generuje stále větší mzdové, a tudíž i inflační tlaky. Zároveň se reálné úrokové sazby centrální banky stále pohybují v záporných hodnotách a kurz koruny neutahuje měnové podmínky v ekonomice tak, jak centrální banka předpokládala na začátku roku,“ doplnil.
Jiří Polanský z České spořitelny čeká v příštím roce již jen jedno zvýšení úrokových sazeb. „Koruna se dle nás vrátí na posilující trend, což právě potřebu zvyšování sazeb snižuje. Posilující koruna by totiž působila protiinflačně (přes snižování dovozních cen). Pokud ale zůstane koruna slabá, ČNB bude pokračovat v rychlejším zvyšování sazeb. V roce 2020 čekáme dvojí zvýšení sazeb, k čemuž přispěje také pozvolné zvyšování sazeb v eurozóně. Na konci roku 2020 by tak hlavní sazba ČNB měla dosáhnout 2,5 procenta,“ míní Polanský.
Jakub Matějů z Komerční banky očekává, že nová prognóza z dílny ČNB, která bude podkladem pro další měnověpolitické rozhodnutí na začátku listopadu, ukáže potřebu dalšího zpřísnění měnové politiky. Tato potřeba může dále zesílit, pokud koruna zůstane poblíž současných oslabených úrovní blízko 25,70 EURCZK, ČNB totiž pro 4. čtvrtletí očekává průměrný kurz 25,30 EURCZK. „Proto čekáme, že nová prognóza ČNB přinese změnu výhledu sazeb směrem k více jestřábí trajektorii a bankovní rada se rozhodne pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu rovnou na zasedání 1. listopadu. Nová prognóza by také mohla naznačit zvyšování sazeb v příštím roce. Očekáváme další trojí zvýšení postupně až na 2,5 procenta ve 3. čtvrtletí příštího roku. To bude již blízko hodnotám, které sama ČNB považuje za neutrální,“ konstatoval Matějů.
Fed letos zvýšil úroky již potřetí a od konce roku 2015 to bylo celkem osmkrát. Do konce letošního roku Fed plánuje zvýšit úroky ještě jednou a příští rok bychom se měli dočkat tří „hiků“. V roce 2020 pak předpokládá jeden „hike“.
Co se změnilo, je forward guidance Fedu – vyškrtnut byl termín „akomodativní“ měnová politika. Ve skutečnosti, ale o žádnou extrémní změnu nejde, uvedl včera šéf Fedu Jerome Powell.
Na otázku ohledně dopadů eskalujících obchodních sporů Powell odpověděl, že Fed sleduje především sentiment byznys sféry napříč Spojenými státy. V tomto případě, jak přiznal, pozoruje centrální banka rostoucí nervozitu. Šéf Fedu také komentoval přístup Donalda Trumpa, který se několikrát vyjádřil proti zvyšování úrokových sazeb. Powell podotkl, že Fed má jasně dané cíle a nástroje a že jakékoliv politické dění či komentáře nebere v úvahu.
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Autor: Jaroslav Průcha
Zdroj: Roklen24
