Všechna opatření, která ECB na prosincovém zasedání oznámila, jsme popsali ve včerejším textu. Už po zveřejnění samotného výčtu bylo patrné, že euro oceňuje snahu o zabezpečení dodávek likvidity jako zdroj úvěrování podporující ekonomický růst, přičemž navýšení pandemického programu mělo spíše efekt stabilizační a hlavně uspokojující vzhledem k tomu, že trh oněch 500 miliard euro navíc očekával a zacenil. Samotné prodloužení o devět měsíců vypadá jako kompromis mezi jestřáby a holubicemi, což potvrdily i zdroje z ECB, které citovala agentura Reuters. Ty navíc uvedly, že nešlo o jednomyslné rozhodnutí, ale o rozhodnutí většiny.
Během vystoupení guvernérky Lagardeové jsme si všimli, že citelnější posílení společné měny přišlo s upozorněním, že celá obálka pandemického programu nemusí být využita. Pokud se ukáže, že příznivé podmínky financování je možné udržet i bez pandemických nákupů, ECB nebude mít problém s nevyužitím připravených prostředků, uvedla Lagardeová. Dle reakce kurzu to trh podpořilo, snad i ve víře, že na takovou situaci opravdu dojde, aby začal skupovat eura. To však poté část zisků odepsalo směrem k 1,2100 EURUSD. Odpolední posílení nad 1,2150 EURUSD pak bylo dílem především oslabujícího dolaru, který se ve vyjádření dolarového indexu dostal pod hranici 91 bodů. Za tím lze hledat negativní data z trhu práce, která ukázala nad očekávání (752 tisíc) více žádostí o podporu v nezaměstnanosti (852 tisíc). A tento sentiment vydržel po zbytek dne.
Ze strany ECB ke kurzu eura příliš nezaznělo. Lagardeová pouze uvedla, že centrální banka kurz necílí, ale je očividné, že jeho posilování omezuje inflační tlaky. Z toho důvodu jej budeme dále pečlivě sledovat, uzavřela guvernérka.
Jak jsme uvedli již dříve, silnější evropská měna proti americké Radě guvernérů, jak se zdá, teď vrásky příliš nedělá. Zřejmě jde o vliv faktu, že posilování je způsobeno primárně globálním oslabováním dolaru, kde výhledově bude hrát roli nejen americká měnová politika, ale zprostředkovaně přes běžný účet i ta fiskální, dojde-li na větší balíček podpory. ECB se tak spíše než na euro proti dolaru soustředí na kurz eura proti hlavním obchodním partnerům. Jak ukazuje následující graf od Bank of America, společná měna proti měnám zemí skupiny G10 s vyloučením dolaru spíše oslabovala, nikoli posilovala.
Jestliže se ale ECB dostane do situace, kdy kurz eura bude posilovat tak, až jeho vliv na inflaci a inflační očekávání bude natolik výrazný, jako byl dle centrálních bankéřů letos, když jsme byli svědky slovní intervence, bude potřeba minimálně změnit rétoriku s velkým důrazem na deflační rizika. Vedle toho bude potřeba zapřemýšlet i o pohybu podél výnosové křivky, který by odpovídal tomu, jak se patrně zachová Fed s potenciálním výsledkem dále oslabujícího dolaru.
Často se spekuluje o tom, že euro je podhodnocené, a proto bude dále sílit. Argumentem bývá přebytek běžného účtu. Zde je však potřeba si tento přebytek „rozložit“ na jednotlivé země. Jasnou převahu má Německo držící si konstantní výrazný přebytek. Po roce 2012 přišla změna v podobě přebytků běžného účtu i u periferních zemí, jako je Itálie, Španělsko, Irsko či Portugalsko. To lze interpretovat slabou domácí poptávkou těchto zemí (nižší import), a tedy i v podstatě deflačními tlaky. Co by pomohlo? Dá se říci to, o čem nejen guvernérka Lagardeová mluví již dlouho. Fiskální expanze a odstranění jakýchkoliv fiskálních omezení, která by doplnila evropskou měnovou politiku s důrazem na program nákupů aktiv.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24
