Pět nejnáchylnějších zemí na zvýšení úrokových sazeb

Ratingová agentura S&P v polovině října přehodnotila seznam rozvojových zemí, které mohou být nejnegativněji ovlivněny prostředím zvyšujících se úrokových sazeb. Ty se po letech expanzivní monetární politiky největších centrálních bank světa začínají zvyšovat. S&P označila pět zemí jako „fragile five“. Tedy v překladu zranitelná či křehká pětice, do které patří Turecko, Argentina, Pákistán, Egypt a Katar. Tyto rozvojové ekonomiky mohou ze všech na světě nejvíce trpět právě kvůli vyšším sazbám.

Monetární podmínky jsou v současnosti stále „výjimečně akomodativní a pro některé rozvojové trhy je prostředí nejvlídnější, co si pamatují,“ uvedl provozní ředitel agentury S&P Moritz Kraemer. „Přitom je však hrozba restriktivní měnové politiky aktuálnější, než byla kdy předtím,“ dodal.

Americká centrální banka Fed naposled zvýšila sazby na zářijovém zasedání FOMC. Další zvýšení se očekává v prosinci letošního roku. Bank of England se k ní rovněž připojila, když zvýšila sazby poprvé od roku 2007. Evropská centrální banka zatím oznámila, že začne redukovat objem nakupovaných státních a korporátních dluhopisů od příštího roku, zvýšení sazeb se tedy v rámci eurozóny nekoná.

Jaké hrozí nebezpečí?

Restriktivní měnová politika představuje pro rozvojové ekonomiky nebezpečí z několika důvodů. Jedním z nich je zvýšená cena půjčování peněz. Americký dolar totiž téměř pravidelně roste s tím, když rostou sazby Fedu. Háček je v tom, že všech pět uvedených zemí si půjčuje zejména v dolarech. Druhým efektem je pak to, že bohatí američtí investoři začínají opět více investovat do investičních příležitostí v domácí ekonomice.

Nejtypičtějším účastníkem nejzranitelnější pětice je podle agentury Turecko. Ve výzkumu Standard and Poor’s figurovala tato země Blízkého východu jako nezranitelnější bez ohledu na to, jaké proměnné byly v rámci šetření použity. Při sestavování seznamu nejzranitelnějších zemí vůči zvyšování sazeb použila agentura S&P sedm kritérií. Mezi ně patřil například běžný účet platební bilance nebo procento dluhu držené v zahraniční měně v poměru k celkovému dluhu země.

Pětice rozvojových trhů, které jsou dle těchto kritérií nejvíce odolné vůči zvyšování sazeb, se skládá z Thajska, Číny, Saudské Arábie, Malajsie a Ruska.

Proč se bojíme skokového zvyšování?

Bank of England ve svém nedávno zveřejněném výzkumu dokázala, že současný trend nízkých sazeb koresponduje s tím historickým. Ve výzkumu Paul Schmelzing, profesor z Harvardovy univerzity hostující v BoE, sledoval risk-free rate (bezrizikovou sazbu) od roku 1311 tím, že identifikoval nejpoužívanější a nejklíčovější druh sazeb v každém z období – od sazby, kterou určovali panovníci italských městských států v době renesance, přes dlouhodobé sazby ve Španělsku a v dalších evropských zemích až k novodobým ekonomickým dějinám Spojených států.

Reálné sazby, neboli uvažované sazby ve výzkumu očištěné o inflaci, byly v průměru za posledních 700 let 4,78 procenta, přitom za posledních 200 let byl průměr 2,6 procenta. Nejedná se však o nic nového, tento trend trvá už pět století a ve skutečnosti se dlouhá období nízkých sazeb opakovala celkem devětkrát. Současné období je druhé nejdelší od „dlouhé deprese“ v 80. letech 19. století.

Strach ze zvyšování sazeb je ale podle výzkumu Bank of England oprávněný. Data ukazují, že většina z období stagnace nízkých sazeb byla následována velmi rychlým a nepravidelným nárůstem reálné úrokové míry. Dva roky po dosáhnutí minima rostly sazby v průměru o 315 bazických bodů.

Autor: Petr Pospíšil
Zdroj: Roklen24

Čtěte také:
Bude na USDCAD pokračovat klesající trend?
Dolar má namále. Někdo hází Trumpovi klacky pod nohy
Intermarket analýza: Čeká nás prudký breakout na EURUSD?