Ostře sledovaný jüan a možný dopad na další měny
Světové trhy se ponořily do letního režimu, byť stále s nádechem nejistoty pramenící z počtu nakažených koronavirem a na to navazující hrozbu zpomalení otevírání ekonomik, či dokonce opětovného zavedení některých uzavírek. Naši pozornost na začátku týdne upoutala Čína, kde jsme byli svědky, s velkou nadsázkou řečeno, slovní „intervence“ podporující ochotu riskovat v podobě nákupů tamních akcií. Tento krok měl své dopady i na čínskou měnu. V následujících řádcích se zaměříme na to, zda by naznačený trend (ne)mohl mít přesah na ostatní měny, včetně koruny.
Za růstem čínských akcií je samozřejmě možné hledat více faktorů, od ekonomické obnovy po (zatím první) vlně koronavirové pandemie, která je v Číně ve srovnání se zbytkem světa napřed, přes reformy, fiskální opatření, nízké sazby, a nakonec intenzivní dodávky likvidity do systému. V pondělí optimismus podpořil i příspěvek ve státních novinách China Securities Journal zmiňující, že „zdravý býčí trh v době po pandemii je v tuto chvíli pro ekonomiku důležitý jako nikdy předtím“. Jak uvádí agentura Bloomberg, čínská sociální média byla po zveřejnění tohoto příspěvku doslova zahlcena hledáním spojení „jak si otevřít akciový účet“.
Pomineme-li to, že vývoj posledních dní připomíná dění z přelomu roku 2014 a 2015, kdy jsme byli svědky přifukování bubliny na čínských akcií, následkem pondělní „slovní intervence“ bylo posílení onshore (CNY) i offshore (CNH) čínské měny proti americkému dolaru. Období, kdy jsme svědky posilování akcií společně s tamní měnou, nejsou tolik častá a obvykle nemají dlouhého trvání. Každopádně, v případě Číny vyvolalo debatu ohledně politiky centrální banky nastavující středový fixing pevninského jüanu proti dolaru. Spekuluje se, že by měnová autorita mohla být ochotnější akceptovat o něco silnější renminbi, což by mohlo vést fixing směrem k psychologické hranici 7,00 USDCNY, jako je tomu dnes, případně i k jejímu prolomení (a na to navazující v tandemu se vyvíjející kurz onshore CNH).
Otázkou je, zda je tato ochota postavena na adekvátních ekonomických základech. Čínská obnova po hlavní vlně koronaviru je ve srovnání se zbytkem svět napřed. Potvrzují to nejen tvrdá, ale i měkká data. Z finančních indikátorů je pak možné zmínit vývoj výnosů desetiletých dluhopisů, u nichž je například ve srovnání s americkým instrumentem o stejné době splatnosti patrná mnohem silnější víra v budoucí reflaci (samozřejmě v případě USA je třeba počítat s bezprecedentně akomodativní měnovou politikou, která je v případě Číny více přibrzděna úrovní zadlužení). I tento diferenciál tlačí na silnější jüan.
Pokud zůstaneme na ekonomické půdě, čínská data potvrzují relativně rychlou obnovu domácí poptávky. O něco horší je situace u té zahraniční, která je stále ovlivněna utlumením mezinárodního obchodu. Jestliže se vyhneme další vlně uzavírek, která by situaci ještě více zhoršila, dá se předpokládat, že i vnější čínské vztahy nasednou na vlnu obnovy, byť bude patrně o něco střídmější než ta domácí. To by mělo implikovat o něco silnější kurz onshore i offshore jüanu. Nevsadili bychom si však, že se minimálně během léta dostaneme hlouběji, a trvale, pod zmiňovanou hranici 7,00 USDCNY, například k 6,90 USDCNY a níže. V tomto směru bude čínská centrální banka stále opatrná, a to nejen vinou žijící možnosti vypuknutí druhé vlny pandemie, ale rovněž i vinou geopolitických tlaků. Ty jsou napojeny zejména na Spojené státy, ať už jde o (ne)dodržování obchodní dohody či kritiku dění v Hongkongu.
Vývoj obou čínských měn tradičně ovlivňuje hlavní obchodní partnery regionu. Jestliže by tedy obnova pokračovala bez problémů, profitovat by měl například australský dolar a jeho novozélandský kolega, věříme ale i v singapurský a tchajwanský dolar či jihokorejský won.
Otázkou je, zda má dění v druhé největší ekonomice světa potenciál ovlivnit i vzdálenější měny, především ty rizikové, mezi něž patří kupříkladu koruna. Zaměříme-li se na pozorovanou korelaci, vidíme u páru USDCNH a EURCZK, resp. USDCZK, pozitivní, od začátku června dokonce sílící, korelaci (u dolaru proti koruně je korelace o něco vyšší než u eurového páru) potvrzující povahu rizikových měn reagujících na změny tržní nálady. Nevěříme však, že by aktuální čínské dění mělo jakkoliv výrazný vliv na celosvětový segment procyklických/rizikových měn, tedy těch s vysokou betou.
K tomu, aby se síla propojení zvětšila, by bylo potřeba, aby se v Číně objevila „rozbuška“, která by vyvolala globální výprodej rizikových aktiv spojený s citelným nárůstem rizikově averzní nálady - jde tedy zejména o negativní povahu vazby. Na první dobrou se nabízí případné splasknutí spekulované akciové bubliny. Existuje sice paralela s obdobím 2014/2015, najdou se ale rozdíly snižující pravděpodobnost obdobného výprodeje. Agentura Bloomberg zmiňuje například valuace, menší podíl obchodníků obchodujících přes páku i mnohem obezřetnější přístup ze strany tvůrců měnové politiky.
Existují samozřejmě další rizika. Jde například o geopolitiku, kam lze zařadit i včerejší zprávu o tom, že Trumpova administrativa (dle Bloombergu na nižších úrovních) zvažuje možnost podkopat navázání kurzu hongkongského dolaru na americký, a to v rámci trestu pro pevninskou Čínu. Údajně by mělo jít o omezený přístup k americkým dolarů, např. přes „zmrazené“ swapové linky, což by ve výsledku Hongkong nemuselo nutně poškodit, jelikož disponuje dostatečnými FX rezervami. Vedle toho jde o zmiňovanou druhou vlnu koronaviru spojenou s dalším přibrzděním ekonomiky, byť bychom v takovém případě předpokládali spíše regionální opatření, nikoli plošná. Nad Čínou se navíc vznáší riziko toho, že bude v rámci pravidelného FX reportu amerického ministerstva financí označena za devizového manipulátora, a to i přesto, že se kurz jüanu v posledních dnech posunul na silnější úrovně. To by však mělo mít spíše omezenější charakter dopadu, nikoli globální.
Summa summarum, na základě aktuálního dění a výhledu, byť podmíněného, nepředpokládáme, že by z Číny přišla rozbuška vyvolávající globální výprodej zasahující riziková aktiva. Jejich vývoj proto bude během letních měsíců primárně dán náladou spjatou s celosvětovým vývojem nakažených virem COVID-19 (aktuálně s důrazem na Spojené státy), a nadto hlavně spjatou s počtem mrtvých. To je podle nás o něco silnější indikátor než počet nakažených, byť nakažení určí úroveň případných uzavírek či preventivních opatření.
Celkově jsme s hodnocením současné situace jakožto pozitivní velmi opatrní. Dobrým devizovým indikátorem je v tomto případě pár australský dolar proti japonskému jenu, který od začátku měsíce nenaznačuje výrazný sklon směrem k čistě risk-on či risk-off náladě. Ostatně, obdobně funguje i koruna (byť je oproti AUDJPY o něco méně citlivější), u níž je za tu samou dobu patrná o něco vyšší nervozita. Stále předpokládáme, že právě rozkolísaný tržní sentiment bude v nejbližších dnech bránit domácí měně v proražení, ne-li vůbec dosažení, psychologické hranice 26,50 za euro. Vedle toho nadcházející data, jako například v pátek zveřejněná inflace za červen, budou mít stále spíše omezenější vliv, a to jak z hlediska síly a trvání. Nečekáme tedy, že by došlo k nastavení nového čísly taženého trendu. V letních měsících tak hlavním faktorem zůstane (ne)ochota riskovat, s rizikem slabší české měny.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24
