Opatrně se sázkami na konec librové bouře

Libra proti euru i dolaru letos oslabila o zhruba 20 %. Zvyšování sazeb Bank of England se v uplynulých měsících dostalo na druhou kolej. Hlavním tahounem oslabení bylo makroekonomické prostředí, jelikož libra je citlivá na růst a jeho výhled. Dále dění na dolaru (rostoucí americké sazby a risk-off nálada) a u eura pak překvapení na straně sazeb a ECB. K tomu všemu se připojila britská politická nejistota.

V posledních dnech jsme pozorovali citelný výprodej na britských dluhopisech. Páteční nárůst výnosu pětiletého instrumentu o 50 bodů byl vůbec největším denním pohybem od roku 1985. Včera ten samý bond v odpoledních hodinách přidával dalších zhruba 40 bodů, což trvalo do doby vyjádření Bank of England.

Kombinace oslabujícího kurzu a výprodeje na dluhopisech je klasikou pro emerging markets. Na britských trzích teď sehrává roli na straně měnové politiky výhled sazeb z titulu více proinflačního prostředí a nadcházející odprodej bondů z bilance Bank of England. Na straně fiskálu pak vidina dodatečné emise z titulu balíku podpory v rámci sektoru energií a dopady největšího snížení daní za několik dekád. V neposlední řadě působí i kondice bondového trhu, která je i v Británii s ohledem na likviditu zhoršená.

Na kurz libry již delší dobu doléhal zhoršující se ekonomický výhled. Nově se trh začal obávat, že britská vláda chystaný energetický balík v kombinaci se snížením daní neufinancuje, což reflektovaly bondy. A pokud ano, jeho dopady se projeví v ještě silnější inflaci. Výsledkem bylo oslabení britské měny vůči americké pod hranici 1,0400 GBPUSD a pokračující dluhopisový výprodej.

Zdroj: Financial Times

Libra v historii nikdy nebyla slabší, proto se v okamžiku rozjely spekulace o zásahu Bank of England. Ta se ocitá pod silným tlakem s ohledem na sazby. Silné proinflační prostředí a prudce oslabující kurz vytvořily prostor pro debaty o záchranném zasedání, na kterém by centrální banka měla zvýšit úroky.

Agentura Bloomberg odhadovala, že libra by k záchraně potřebovala minimální navýšení o dva procentní body, tedy ze současných 2,25 % na 4,25 %. Oslabování měny by tento krok mohl alespoň krátkodobě zastavit, pro ekonomiku by však šlo o citelnou ránu podepisující se na dalším zpomalení, by přímo v recesi, se kterou už sama centrální banka ostatně počítá. Pomíjíme přitom politický tlak vzniklý z titulu zdraženého dluhového financování britské vlády.

Bank of England nakonec vydala krátké vyjádření. V něm stojí, že pečlivě sleduje vývoj na finančních trzích a že zůstává zavázána použít všechny nástroje, aby ve střednědobém rámci dostala inflaci zpět na cíl. Ohledně dopadů fiskálních opatření, a i slabé libry, na ekonomiku se však vyjádří až na listopadovém zasedání, kdy bude zveřejněna aktualizovaná prognóza. U ní budeme klást důraz na výhled inflace v souvislosti s fiskálními opatřeními. Dle guvernéra Bank of England Baileyho by mohla z krátkodobého hlediska vést k nižší inflaci. Klíčové však budou střednědobé dopady určující, zda bude potřeba ponechat vyšší sazby po delší dobu.

Celkově máme problém včerejší vyjádření britské centrální banky označit za slovní intervenci. Trhy však po jeho zveřejnění přehodnotily výhled sazeb do letošního listopadu (pracují s naplánovaným i záchranným zasedáním) z hiku o 200 bodů na cca 160.  Byly to přitom tržní sazby, které britské měně včera pomohly ztráty smazat. Obáváme se tedy, že z hlediska kurzu jde spíše o negativní komentář, který jeho dalšímu oslabení nemusí zabránit.

Zdroj: Mezinárodní měnový fond, Bloomberg

Dokud libra nenalezne pevnou půdu pod nohama, její oslabování bude jedním z hlavních rizik britské ekonomiky. Prostor pro oslabení přitom zůstává otevřený, parita s dolarem nemusí být překážkou. Zároveň je potřeba uklidnit bondový trh s ohledem na fiskální politiku. Centrální banka může například opustit plán přímého odprodeje dluhopisů v rámci kvantitativního utahování. Trhy musí bezpodmínečně vědět, že Británie bude schopna podporu ekonomiky ufinancovat. Na tom by měla zapracovat i sama vláda. Za další jsou potřeba lepší makro data. V tomto případě nás však čekají spíše negativní překvapení než pozitivní.

Další možností je již zmiňovaná kurzová intervence. Ta by však podle nás měla jen krátkodobý účinek. Británie navíc nemá nikterak velký rezervní polštář. Dle dat Mezinárodního měnového fondu jde o zhruba 100 miliard dolarů, což je ve srovnání s intervenujícím Japonskem výrazně málo. Dolarovou likviditu je sice možné získat skrze mezinárodní trhy krátkodobého financování, či případně i přes swapové linky, nečekáme však, že by se Británie touto cestou vydala. Pravděpodobnější je cesta přes úrokové sazby. I proto možnost záchranného hiku nechceme zcela vyloučit. Včerejší vyjádření centrální banky totiž dle našeho mínění situaci trvale nezachránilo.

Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24