Kurz čínské pevninské měny CNY se během minulého týdne posunul poprvé od května 2019 pod hranici 6,80 USDCNY. Stalo se tak po zveřejnění dat ohledně maloobchodních tržeb a průmyslu, která překonala konsensus trhu. Zveřejněná čísla tehdy podtrhla trend, který čínská měna nastavila po pohybu do strany z druhé poloviny června a začátku července. Od té doby sledujeme intenzivní posilování vycházející hned z několika faktorů.
Názory se shodují, že zpevňující jüan má za sebou klíčový postoj čínských autorit ochotných akceptovat silnější kurz zejména proti dolaru, byť by pro ekonomiku rudého draka v prostředí koronaviru byl z hlediska měnových podmínek příznivější pravý opak. Čínská garnitura je zřejmě ochotna akceptovat pozvolna se utahující podmínky skrze kurzový kanál, aby zachovala geopolitický klid vztažený především ke Spojeným státům stojícím těsně před prezidentskými volbami.
Americko-čínské spory by se totiž mohly (opětovně) stát pomyslnou – minimálně rétorickou – zbraní v rukou Donalda Trumpa. Ten si na začátku svého prezidentského období jasně vytyčil cíl osekat obchodní deficit s Čínou. To se mu za minulý rok povedlo, tudíž má čím argumentovat. Bohužel pro něj, tento fakt zcela zastínilo dění kolem pandemie koronaviru.
Základem posilování jüanu jsou kapitálové toky. Ty mohou být podporovány několika faktory. Jako první se nabízí určitý „náskok“ Číny v ekonomickém oživení ve srovnání se zbytkem světa. Zapomenout samozřejmě nelze na fakt, že čínská měna spadá do koše rizikových, které během prázdnin silně profitovaly z trendu globálně slabého dolaru. Ten byl navíc z hlediska delšího časového výhledu podtržen revizí americké měnové politiky znamenající minimálně to, že americké sazby zůstanou na nule po velmi dlouhou dobu.
V oblasti sazeb ve prospěch čínské měny sehrál a dále i sehrává roli diferenciál reálných sazeb. U těch nominálních lze poukázat například na ostrý pokles rozdílu mezi výnosem amerického desetiletého dluhopisu a čínského instrumentu se stejnou splatností. Tento vývoj má evidentní korelaci s měnovým párem USDCNY, kde platí, že klesající spead mezi oběma bondy nahrává silnější čínské měně na úkor americké. Pokud k tomu přičteme prostředí nižší volatility, jüan je ve výhodě i díky rostoucímu potenciálu u strategie carry trade.
Posledním argumentem nahrávajícím silnější čínské měně je ochota ještě více otevřít tamní finanční trhy. Čínská centrální banka včera například oznámila, že uvolní pravidla repatriace pro zahraniční investory obchodující na čínském dluhopisovém trhu. Tato zpráva v podstatě předchází možnému zařazení čínských bondů do indexu světových dluhopisů z dílny FTSE Russell.
Rozhodnutí by mělo padnout tento týden. Pokud instrumenty zařazeny budou, pro jüan to bude bezesporu pozitivní zpráva, za níž by dle některých odhadů mohl stát příliv zahraničního kapitálu v hodnotě více než sto miliard dolarů. Vedle toho bychom mohli předpokládat i určitý přeliv do dalších rizikových měn, byť v tomto případě bude primárně záležet na tržním sentimentu týkajícího se koronaviru.
Právě globální tržní nálada je aktuálně nejsilnějším rizikem možného oslabení čínské měny. V delším časovém rámci vedle toho můžeme přiřadit i čínskou expanzi viru spojenou s preventivními opatřeními a případnými uzavírkami, které by si vyžádaly další zásahy nositelů hospodářské politiky. Zde nesmíme zapomínat na možnost zásahu čínské centrální banky, a to nejen prostřednictvím sazeb, ale i možnou intervencí. Ta by mohla přijít jako odpověď na eskalaci americko-čínských obchodních sporů či nově narůstajících tahanic v segmentu technologií.
K tématu čínských intervencí se nedávno objevila jedna spekulace. V předchozích řádcích jsme sice uvedli, že Čína bude v tuto chvíli ochotna akceptovat silnější kurz, aby se tak vyhnula jakýmkoliv geopolitickým sporům. To však může mít i své „ale“. Existuje totiž pravděpodobnost, že čínské úřady akceptují jisté posilování tamní měny, které by však mohlo být ještě větší. Takovým pohybům spotu však brání „skryté“ intervence.
Na tuto možnost upozornil Grant Wilson z analytické společnosti Exante Data. Podle něj by se na pozadí vývoje jüanu mohla skrývat snaha o udržení relativně stabilních devizových rezerv na účtu centrální banky, aby tak Čína nebyla v rámci dalšího amerického reportu ministerstva financí označena za devizového manipulátora. Intervence by tudíž mohly „skrytě“ probíhat prostřednictvím státních bank, u nichž jsou vykazovány v rámci čistých aktiv denominovaných v zahraničních měnách.
Argumentace je v tomto případě založena na tom, že podle měsíčních reportů vykazuje čínský bankovní sektor od letošního května významný nárůst zmiňované položky. Podobně je tomu i u položky ostatních závazků, pod kterou spadají nástroje jako swapy, změny požadovaných rezerv či svěřené půjčky. Například swapy byly podle loňské analýzy společnosti Exante Data použity pro financování intervencí skrze Tchaj-wan a tamní sektor životního pojištění.
Wilson přiznává, že jde o čistou spekulaci. Na druhou stranu ale dodává, že kombinace dopadů koronaviru na čínskou ekonomiku a sporů se Spojenými státy silně nahrává představě, že Čína opravdu „skrytě“ intervenuje.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.
Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24
