Může se jednat o signál, že s růstem mezd přijde i svižnější oživení spotřebitelského sektoru a s ním spojený růst inflačních tlaků. V takovém případě lze předpokládat, že ČNB zvolí opatrnější přístup směrem k uvolnění měnové politiky. Následkem by mohl být pomalejší pokles úrokových sazeb.
Na data zareagovala koruna nejprve posílením proti euru. Záhy však přišlo razantnější oslabení. Lze spekulovat, že výkyv kurzu směrem vzhůru byl spojen s vypořádáním nastřádaných objednávek ve výši, která mohla hnout s kurzem. Část s tím spojeného oslabení koruny bylo přes obchodní den odmazáno, kdy se nyní pohybujeme okolo hranice 24,71 za euro. Podobný průběh měl i korunový pár s dolarem, kde se nyní pohybujeme okolo kurzu 22,72 koruny za dolar.
Průměrná hrubá měsíční mzda v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla na 43 941 korun, což značí meziroční nominální nárůst mezd o 7 %. Po očištění o inflaci dostaneme výše zmíněný reálný růst o 4,8 %. V reálném vyjádření mzdy dle měření statistického úřadu stále nepřekonaly předcovidové úrovně a v prvním čtvrtletí letošního roku zaostávaly o 4,7 %.
Zde ale narážíme na problém průměrných veličin. Nechme stranou, že průměrnou mzdu v ČR historicky pobírá méně než 25 % pracujících. I samotný růst mezd v ekonomice byl velmi „nerovnoměrný“, kdy vidíme velmi pomalý růst, či dokonce stagnaci platů zaměstnanců veřejného sektoru i díky konsolidačnímu úsilí současné vlády. Neplatí to ale ovšem plošně, kdy v oboru zdravotnictví a sociální péče rostly mzdy neočištěné o inflaci meziročně velmi svižně, a to o 11,1 %. Ve vzdělávání pak růst činil „pouze“ necelá dvě procenta – po očištění se jedná o propad reálných mezd. Naopak v odvětví energetiky byl růst mezd dvouciferný a dosáhl 13,2 %. Medián mezd, který zjednodušeně značí, že polovina pracujících bere méně a polovina více, vzrostl na 36 651 korun.
Svižnější růst mezd, než trhy i ČNB očekávaly, je vedle převažujících proinflačních rizik dalším možným důvodem pro zvolnění tempa poklesu úrokových sazeb v České republice. Pokud se tento trend potvrdí a česká ekonomika využije pro svůj růst ekonomickou obnovu v Evropě, pak lze předpokládat tlaky na posílení koruny v druhé polovině roku. Přispět může i očekávané snížení sazeb ze strany ECB, které podle všeho přijde ve čtvrtek 6. června. Snižování sazeb zřejmě přijde i v USA, kde si ale musíme počkat na další data, která pomohou odhadnout vývoj tamní ekonomiky a očekávané změny v měnové politice Fedu.
Kolem a kolem je výhled pro korunu spíše býčí. Je však stále nutné registrovat rizika. Díky očekávanému růstu české a evropské ekonomiky zřejmě narostou přebytky zahraničního obchodu kvůli obnovení exportní aktivity. S tím přijde obnovená poptávka po českých korunách. Pomyslné vidle do toho mohou hodit problémy na trhu s energetickými komoditami, které by vedly k zdražení dovážených energií a omezení přebytků zahraničního obchodu ČR.
Autor: Pavel Peterka
Zdroj: Roklen24
Analýza vývoje měnového páru EURCZK
Forex měnový pár EURCZK v posledních několika týdnech nabral směr do silného střednědobého downtrendu. Díky tomuto poklesu je již koruna letos oproti euru v zelených číslech. Aktuálně se totiž nachází mírně pod otevírací cenou (Open) roku 2024. Kolem této ceny přešel trh do strany. V současné době tak hledá pár svou novou rovnovážnou cenu. I tak se však dá na EURUSD očekávat další pokles. První silná úroveň se nachází okolo kulatého čísla 24,50, kde je také swingový support odkud začal poslední pohyb výše, který vytvořil prozatimní letošní High.
Graf EURCZK
Autor: Michal Stibor
