Centrální banky vyložily karty

Pro připomenutí, bankovní rada ČNB ponechala na svém prosincovém zasedání sazby beze změny, pro což hlasovalo celkem pět ze sedmi členů. Jednalo se o guvernéra Rusnoka, viceguvernéra Tomšíka, Oldřicha Dědka, Marka Moru a Tomáše Nidetzkého. Poslední dva, a to viceguvernér Hampl a Vojtěch Benda, hlasovali pro úrokový hike o velikosti 25 bazických bodů.

„Většina členů bankovní rady se přikláněla k postupnému zpřísňování měnové politiky, zvláště v situaci, kdy riziko z prodlení v procesu normalizace úrokových sazeb není výrazné,“ stojí v dokumentu. „Rozdíl mezi zvýšením měnověpolitických úrokových sazeb koncem prosince a případným zvýšením sazeb začátkem února byl z makroekonomického pohledu označen za zanedbatelný. Zazníval také argument, že před dalším rozhodnutím o sazbách bude výhodou mít k dispozici novou prognózu,“ píše ČNB.

Hampl a Benda oproti tomu poukazovali na fakt, že i přes pomalejší dynamiku mezd oproti prognóze je jejich růst výrazný a robustní, což spolu s dalšími indikátory na trhu práce indikuje, že ekonomice hrozí přehřívání. Tento názor nás tak navádí především na citlivostní analýzu, kterou ČNB zveřejnila na dřívějším setkání s analytiky. V ní stojí, že pokud bychom byli svědky silnějších a déle trvajících tlaků na trhu páce, vznikla by potřeba k silnějšímu utažení měnové politiky.

Celkově vyzněl zápis ČNB poměrně umírněně, což zklamalo investory očekávající alespoň náznak rychlejšího utahování měnové politiky. Centrální banka v prosinci jednoduše necítila žádnou potřebu jakkoliv urychlit proces návratu měnové politiky k normálu, byť se (podle nás oprávněně) objevil zdvižený varovný prst ze strany dvou členů rady.

Akčnější by mělo být až příští zasedání, které proběhne 1. února. Během něj se čeká, že by Rusnok a spol. měli opětovně přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb, a to o tradičních 25 bodů, plus se dočkáme aktualizované prognózy a výhledu kurzu. Představu o prvním letošním hiku dokreslí ještě příští týden, kdy bude zveřejněna většina klíčových dat, od průmyslu přes míru nezaměstnanosti až po inflaci, finální revizi HDP za 3. kvartál, včetně sektorových účtů, a maloobchod.

Reakcí koruny na ČNB Minutes bylo oslabení až téměř k 25,60 za euro, k čemuž navíc přispěl i výprodej ostatních měn regionu. Postupem času však obchodníci tento posun využili k nákupům. Aktuálně se tak domácí měna obchoduje zpět na 25,50 EURCZK.

Euro během včerejšího dne postupně oslabovalo ze svých čtyřměsíčních maxim, které v týdnu registrovalo nejen díky dobrým výsledkům předstihových ukazatelů PMI segmentu průmyslu, ale rovněž i díky komentářům ze strany představitelů ECB naznačujícím možný letošní konec programu QE. Společné evropské měně nakonec nepomohla ani dobrá německá data, a to konkrétně prosincový pokles míry nezaměstnanosti na rekordní úroveň 5,5 %, která je vůbec nejnižší od sjednocení země.

K dolarovým ziskům naopak během dne přispěla data ze segmentu průmyslu, konkrétně index ISM. Ten v prosinci stoupl na 59,7 bodu, zatímco trh čekal 58,2 (zlepšení bylo pozorováno jak u nových objednávek, tak i u těch rozpracovaných). Lepší než očekávané výsledky pak přišly i z realitního trhu.

Pozornost se ale během středy upírala především ke zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky, na kterém došlo ke zvýšení úrokových sazeb o 25 bb do pásma 1,25-1,5 %. Tzv. Fed Minutes však nepřinesly žádné velké překvapení. Dozvěděli jsme se, že členové měnového výboru začlenili, tehdy (12.-13. prosince 2017) ještě Kongresem nepřijatou, daňovou reformu do svých odhadů ekonomického růstu, přičemž důraz byl kladen například na očekávaný pozitivní vliv na výdaje podniků i domácností. Na druhou stranu ale bylo zároveň uvedeno, že v tuto chvíli nelze zcela přesně říci, jaké budou výsledné dopady daňových škrtů po všech ekonomických stránkách.

Co se týče stavu americké ekonomiky, centrální bankéři se shodli, že ekonomická aktivita pokračuje solidním tempem, a to díky spotřebě domácností i podniků, stejně tak i díky dobrým finančním podmínkám a celkové obnově globální ekonomiky. Dobrá čísla pak vykazuje i tvorba nových pracovních míst s tím, jak se míra nezaměstnanosti dostala na 4,1 %.

O něco méně jasný byl pohled na inflaci, u které se Fedu stále nedaří dosáhnout vytyčeného 2% inflačního cíle. Většina členů FOMC se shodla, že slabá jádrová inflace byla v roce 2017 způsobena přechodnými faktory. Jakmile ty odezní, tempo růstu cen by mělo nabrat trajektorii k onomu cíli, což by však podle některých centrálních bankéřů mohlo trvat mnohem déle, než se aktuálně předpokládá. Dva z nich, a to Neel Kashkari a Charles Evans, proto hlasovali po nezvýšení sazeb. Jejich argumentem bylo, aby si Fed raději posečkal, až se potvrdí, zda výše zmiňované faktory opravdu postupně odeznívají.

Ve výsledku se ale většina shodla na tom, aby Fed i nadále pokračoval v postupném procesu zvyšování úrokových sazeb. Ten by pro letošní rok měl obsahovat celkem tři kola tzv. úrokových hiků o velikosti 25 bb. Zároveň ale bylo upozorněno, že existují určitá rizika, která mohou vést k rychlejšímu zvyšování, a to poté, pokud by se ekonomika začala přehřívat – například vinou fiskální politiky, případně i akomodativních finančních podmínek.

Dnes se z hlediska zahraničního dění dočkáme indexů PMI, a to jak kompozitních, tak i sektoru služeb, napříč Evropou i v USA. Ve Spojených státech pak bude zveřejněn ještě Národní report o zaměstnanosti, který vytváří agentura ADP.

Dolar během včerejšího dne zpevnil směrem k hranici 1,200 za euro, přičemž se zveřejněním Fed Minutes mě tendenci zpevnit jen mírně, byť dokument vyzněl pro americkou měnu pozitivně především z hlediska očekávaných dopadů daňové reformy. Aktuálně se obchoduje kolem 1,202 EURUSD.

Autor: Jan Berka
Zdroj: Roklen24

Čtěte také:
Intermarket analýza: Americký dolar nastartoval rázný downtrend
Když ani vánoční dárek (nejrozsáhlejší za 30 let) nepomáhá
Sentiment indikátor