Bude mít trend deregulace pozitivní dopad na euro?

Bankovnictví a celý finanční sektor v reakci na finanční krizi z roku 2008 procházel dlouhodobým trendem zavádění regulací, které měly za cíl větší stabilitu finančního systému jako takového a zároveň měly sloužit k ochraně investorů. Určitá míra regulace je rozhodně správná, nicméně její vývoj si v čase našel mnoho kritiků, kteří tvrdili, že regulatorních opatření bylo přijato více, než je zdrávo, a bankám jen svazují ruce. To by se teď ale mohlo změnit.

Koronavirová krize není krizí finanční, a tak bankovní sektor během posledních měsíců nevykazoval znaky vážnějších problémů. Právě stabilita finančního systému mohla být důvodem, proč z EU nyní přicházejí hlasy ohledně uvolnění regulatorních podmínek. Upuštění od určitých pravidel by mělo pomoci k zatraktivnění menších společností, čímž by se na trzích staly likvidnějšími.

EU přišla s možným návrhem ohledně uvolnění regulatorních pravidel v rámci směrniceMiFID II. Hlavní změna by se týkala zrušení pravidel, která investory nutí zvlášť k vynaložení nákladů za výzkumnou a analytickou činnost a za uskutečnění obchodních příkazů. Nově by se tak tyto platby znovu sjednotily pro společnosti, jejíž tržní hodnota nepřesahuje 1 miliardu euro.

Vzhledem k stabilitě bankovního sektoru je tedy možné, že v reakci na obnovu ekonomiky bude EU přicházet i s dalším uvolňováním regulatorních podmínek, které skrze finanční sektor zapříčiní hladší návrat ekonomiky k předkrizovému stavu. Nejedná se sice o pomoc, která by ekonomice pomohla bleskově, jako tomu je u aktuálních fiskálních balíčků a monetární pomoci skrze poskytnutí likvidity v rané fázi krize, nicméně jedná se o určitý krok, který by mohl ukázat nový směr v rámci regulace a dohledu v dlouhém období a znovu tak zatraktivnit Evropskou unii vzhledem k jejímu často kritizovanému přístupu k regulaci. Pro euro se také určitě jedná o dobré zprávy, jelikož aktuálně každý krok, který by měl pomoci obnově evropské ekonomiky, vnímá měna kladně.

Evropa má hned z několika důvodů v posledních dvou měsících navrch nad USA i co se týče devizového trhu. Společná evropská měna si včera připsala pátý ziskový den v řadě a pokořila hranici 1,1600 EURUSD. V dnešních ranních hodinách se sice obchoduje lehce pod touto hranicí, nicméně je třeba připomenout, že euro vůči dolaru momentálně zažívá nejsilnější trend od roku 2018 a i několikadenní pohyb do strany či oslabení k 1,1500 EURUSD by nemuselo nutně znamenat, že si měna s motivy mostů nepřipíše další zisky.

Co se týče dat, německý GfK průzkum spotřebitelské důvěry za srpen se včera již téměř překlopil do kladného teritoria, když trhy očekávaly značně horší výsledek, zatímco v USA za minulý týden znovu přibylo téměř milion a půl žádostí o podporu v nezaměstnanosti. To byl naopak horší výsledek než ten, na kterém se protnula tržní očekávání. Je tedy vidět, že i včerejší data nahrávala spíše euru. Dnes budou v Evropě i Americe zveřejněny PMI indikátory, které ukáží, jestli byla v průmyslu červencová nálada lepší než ta červnová.

Koruna včera ukázala, že úterní posílení o 30 haléřů nemusela být jen jednodenní událost s následnou korekcí. Ta sice přišla, když se kurz ve středu vrátil zpět do okolí hodnoty 26,40 za euro, každopádně včera domácí měna ukázala, že se nebojí posílit ještě více. V průběhu dne se chvilkově podívala až k hranici 26,25 EURCZK, odkud se vrátila do okolí 26,30 EURCZK.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Autor: David Jansa
Zdroj: Roklen24