Euro využívá vysoké inflace v Eurozóně

Až dosud se předpokládalo, že pro měnový pár EUR/USD bude rozhodující spíše Fed, který bude v krátkodobém horizontu pravděpodobně aktivnější, než trh očekával, a že kurzu bude dominovat celková síla amerického dolaru. Rozdílné reakce obou centrálních bank, Fedu a ECB, na nedávné napětí ve finančním systému však mohly vyvolat dojem, že frankfurtští měnoví strážci jsou více jestřábí. Při rozhodování o úrokových sazbách si navzdory všem přechodným obavám stáli pevně za svým.

Není však třeba zacházet tak daleko, abychom ECB považovali za více jestřábí. Jde o to, že má zjevně více důvodů držet se zvyšování úrokových sazeb. Koneckonců inflace je v její měnové oblasti obtížněji řešitelným problémem než v USA. Při interpretaci včerejších údajů o inflaci dnes všichni mluví o "statistických efektech", čímž se myslí především to, že v meziročním srovnání vypadají dramaticky hůře než před rokem.

Graf: vývoj jádrové inflace v eurozóně, zdroj: Eurostat, ECB

Je tedy zřejmé, že díky jádrové inflaci v eurozóně posiluje euro, protože ECB bude muset buď dále zvyšovat úrokové sazby, nebo udržovat svou klíčovou sazbu na vysoké úrovni delší dobu. Proto se kurz eura vůči dolaru již blíží k cíli, který byl předpokládán až v horizontu 12 měsíců: k hranici 1,10 bodu.

Skutečnost, že vyšší inflace v eurozóně je pro její měnu pozitivní, má své opodstatnění pouze za předpokladu, že se nepředpokládá pouze to, že se ECB rozhodne pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Pokud by se tak stalo, může to mít za následek oslabení eura. V současné době je však pravděpodobnější, že ECB bude naopak pokračovat v postupném zvyšování sazeb, aby se pokusila omezit inflaci v eurozóně. Je třeba také předpokládat, že přinejmenším ve střednědobém horizontu bude mít tato přísnější měnová politika zamýšlený účinek, tj. že dojde ke zvrácení trendu růstu jádrové inflace.

V každém případě je třeba pečlivě sledovat vývoj inflace v eurozóně a rozhodnutí ECB ohledně úrokových sazeb. Tyto faktory budou mít významný vliv na kurz eura vůči dolaru a na další vývoj na finančních trzích. Koneckonců příslovečné "dlouhé a proměnlivé" zpoždění, s nímž inflace reaguje na měnovou politiku, slouží jako pohodlná výmluva pro to, že se zatím efekt zamýšlený ECB tak úplně nedostavil.

Existuje však i negativní výklad pro euro. A sice, že politika ECB nemusí být vhodná k tomu, aby tlačila inflaci dolů natolik, aby kombinace úrokové sazby a inflace ospravedlnila silnější euro.

Vliv na ocenění měn však může být odlišný. Nakonec jde o to, která z obou centrálních bank je v hlubším smyslu jestřábí, než o čem trh zřejmě uvažuje. Pak jde o to, zda je Fed nebo ECB ochotna provádět bolestivě restriktivní měnovou politiku v míře nezbytné k tomu, aby se inflace vrátila do blízkosti 2% úrovně (což je cíl obou centrálních bank).

Otázkou nyní je, která měnová politika je restriktivnější. V tuto chvíli je vysoká inflace v eurozóně pro euro pozitivní. Mám však pochybnosti o tom, zda je tato síla eura ve střednědobém až dlouhodobém horizontu opodstatněná.

Autor: Forex-Zone.cz